Po studiu farmacie jsem se zabýval vývojem pediatrických léčivých přípravků a zkušenosti jsem sbíral například na zahraniční stáži v Göteborgu. Později na Ministerstvu zdravotnictví jsem se věnoval oblasti cen a úhrad léků a kromě jiného jsem zastupoval Českou Republiku na jednáních pracovních skupin pro léčiva a zdravotnické prostředky v Radě EU a OECD. V současné době působím v biofarmaceutické společnosti, kde mám na starosti zajišťování přístupu pacientů k inovativním terapiím.
Jsem ženatý, hrdý otec krásné dcery, zajímám se o architekturu a gastronomii, rád fotím. Chci se podílet na tom, aby byl Humpolec městem, ve kterém se nám bude opravdu dobře žít. Chci, aby se Humpolec stal městem, které lidé nebudou jen míjet při cestě po D1, ale budou se do něj rádi vracet – ať již to bude třeba za kvalitní architekturou, gastronomií, kulturou…
Chci, aby se Humpolec stal městem, do kterého když pozvete návštěvu či příbuzné odkudkoliv ze světa, tak jim spadne brada. Humpolec je díky shodě několika pozitivních faktorů již nyní městem, které v dobrém slova smyslu neodpovídá své velikosti a už vůbec ne nelichotivému označení humpolácký. Vždy se však najdou věci, které by bylo vhodné zlepšit – za mě je to například nešťastně nastavený systém svozu odpadů, nedostatek lékařů a v neposlední řadě je to i politická (ne)kultura panující již delší dobu na radnici. Budí totiž dojem, že svět je pouze bílá/černá, pozitiv/negativ, což v konečném důsledku znemožňuje konstruktivní diskuzi a vede k prosazování záměrů silou politické moci a nikoliv hledáním konsenzu s odbornou i laickou veřejností či dokonce ve zcela ideálním případě i napříč politickým spektrem.
Městu Humpolec mohu přinést nadhled a zkušenosti, které jsem postupně získával nejen za hranicemi, cit pro detail a v neposlední řadě doufám, že budu umět dostatečně naslouchat argumentům druhé strany, což je schopnost, kterou často v politice bohužel vůbec nenacházíme.