Již 12. rokem pracuji v mezinárodní společnosti z tzv. skupiny Big4, kde aktuálně zastávám pozici vedoucího soudního znalce ve znalecké kanceláři. Jsem ale hlavně životním optimistou a amatérským sportovcem, přičemž sportovní zážitky se snažím dopřát i ostatním ze svého okolí, a to mimo jiné prostřednictvím sportovních akcí, které pořádáme s vlastní neziskovou organizací. A mám moc rád češtinu a rýmy, takže si o našich počinech můžete počíst pod „hlavičkou“ hashtagu #rýmybezrýmy.
Mandát zastupitele vykonávám od minulých voleb. Rozhodnutí kandidovat znovu nebylo automatické, neboť za ta čtyři uplynulá léta jsem dost prozřel. Původně jsem totiž předpokládal, že na komunální úrovni jde všem primárně o rozvoj města, bez ohledu na stranickou barvu, věk či pohlaví. V tom jsem se ale dost zmýlil. Nečekal jsem, jak se i v tak malém městě politikaří.
Naše město bohužel nevyužívá potenciál, jaký má. Z radnice jsme informováni, kolikáté místo Humpolec obsadil v kdejaké anketě a žebříčku, nicméně když si člověk udrží kritické myšlení a podívá trochu více pod pokličku a srovná si výsledky časově a prostorově, snadno zjistí, že se Humpolec z roku na rok propadá níž a níž. A tak to zkrátka nechci nechat. Humpolec by se měl stát především místem pro spokojený život občanů, kde rodiče mohou po rodičovské dovolené snadno začít zase pracovat, protože nemusejí narážet na bariéry kapacity mateřské školky, kam se mladí lidé rádi vrátí po studiích na vysoké škole, kde žijí aktivní senioři, protože město podporuje pestré volnočasové aktivity, anebo kde se lidé nebojí zajít na úřad, aby jim zastupitelé pomohli s řešením „veřejných“ problémů. Zastupitelé jsou totiž volenými zástupci veřejnosti, a proto by jí měli naslouchat a dát na její názor. A pokud se míněním obyvatel neřídí, musejí umět srozumitelně vysvětlit, proč vybrali odlišné řešení. Nedává mi smysl razit něco silou, natruc anebo cestou, která nikam nevede, navíc bez široké podpory. Základem je v těchto případech taková maličkost, jakou je otevřená a excelentní komunikace.
Od r. 2010 pracuji pro klienty z komerční sféry a pomáhám jim tvořit přidané hodnoty a budovat nejen lépe fungující firmy, ale i svět. Nabyté zkušenosti a znalosti včetně těch z veřejného sektoru bych rád zúročil ve prospěch rozvoje našeho města. Troufám si říct, že po téměř čtyřech letech v zastupitelstvu města mám dobrý přehled o výkonu samosprávy, rozpočtování, veřejném právu a všech souvisejících úskalích, ale především příležitostech k růstu.
Jako zastupitel města jsem se od r. 2018 zúčastnil všech dosavadních zasedání vč. pracovních schůzek. A musím přiznat, že jsem po této zkušenosti celkem rozčarován. Chybí koncepční přístup k řešení. Kroky se nečiní proaktivně, ale reaktivně. Nechci být negativistou, ale mohu konkrétními příklady doložit, že u řady strategických rozhodnutí zástupci vládnoucí koalice nejdříve stříleli a pak teprve mířili. Je to zvláštní přístup k vedení města a řízení jeho rozvoje. Současně jsem překvapen, že řada mých kolegů ze zastupitelstva neprojevuje vůbec zájem zapojit se do jakékoli další aktivity, ať už jde o činnost ve výboru, komisi nebo o hodnocení nabídek u veřejných zakázek. V našem městě se o řadě důležitých věcí hodně mluví, ale už jen velmi málo koná. Tento zakořeněný zlozvyk je v dnešním moderním a dynamickém světě potřeba odstranit, i když nepůjde o jednoduchý úkol. Pokud však každý začne nejprve u sebe, změna přinese ovoce.